Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kanada (Canada, vyslovuj [ˈkʰænədə] v angličtině a [kanada] ve francouzštině) je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867, a Canada Act (1982).

Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (ofic. jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.

Geografie

Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA (postupně od východu jde o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky.

Niagarské vodopády z kanadské strany.

Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerova ostrova, 450 námořních mil od severního pólu.

Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.

Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.

Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné „pacifické“ provincie, Britské Kolumbie.

Z vegetačního a klimatického hlediska přechází arktické území ledových pouští přes tundru a severský jehličnatý les až k prériím a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast Niagarského poloostrova).

[jakož i místních kolonistů. Války se francouzští obyvatelé většinou neúčastnili a pokud ano, tak většinou na straně Britů. Válka s USA skončila nakonec uznáním statu quo ante.

Následovala expanze na sever a západ za pomoci Severozápadní společnosti a Společnosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala již několik desetiletí. V roce 1837 došlo k povstání části francouzského obyvatelstva (viz povstání roku 1837). Po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit za Horní a Dolní Kanady jeden celek (Sjednocená kanadská provincie).

Politické uspořádání

Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Alžběta II., královna Kanady. Královniným zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní demokracií s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.

Parliament Hill, Ottawa.

Kanadská ústava vytváří právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsaných tradic a konvencí. Její základ je obsažen v Zákoně o britské Severní Americe z roku 1867 („British North America Act 1867“, resp. „Constitution Act 1867“). Říká, že Kanada má ústavu podobnou principům Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provinční vlády. Zahrnuje tzv. Kanadskou chartu práv a svobod („Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaručující základní práva a svobody jež v obecném měřítku nemohou být potlačeny žádnými legislativními nebo procedurálními kroky na žádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provinčním správám nicméně umožňuje na pět let některé její další části potlačit.

Funkce premiéra náleží vůdci strany jež získá důvěru většiny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující královnu formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí však volbu premiéra respektuje. Kanadská vláda tradičně sestává ze členů strany prvního ministra jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Její členové jsou vázáni přísahou ke Královnině tajné radě pro Kanadu a stávají se ministry britské koruny. Premiér má širokou politickou moc především při jmenování dalších vysokých úředníků. Současnou generální guvernérkou je od roku 2005 Její excelence Michaëlle Jean, současným premiérem je od roku 2006 vůdce Kanadské konzervativní strany Stephen Harper.

Kanadský parlament je složen ze dvou komor, z volené dolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Každý ze členů sněmovny lidu je volen většinovým volebním systémem. Všeobecné volby vypisuje generální guvernér na žádost předsedy vlády. Nové volby musí být vypsány do pěti let od posledních voleb. Členové senátu, jejichž křesla jsou přidělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají až do věku 75 let.

Čtyřmi hlavními kanadskými politickými stranami jsou Conservative Party of Canada (Konzervativní strana Kanady), Liberal Party of Canada (Liberální strana Kanady), New Democratic Party (Nová demokratická strana) (NDP) a „Bloc Québécois“ (Quebecký blok). Současná (2007) vláda je sestavena konzervativní stranou (vládne od roku 2006). Menší strany jako Green Party of Canada (Strana zelených) a další strany zastoupení v parlamentu nemají.

[Územní uspořádání

Podrobnější informace naleznete v článku Kanadské provincie a teritoria.

Kanada je rozčleněna na 10 provincií a 3 spolková teritoria

Kanada je složena z deseti provincií a tří teritorií. Provincie jsou Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Nový Brunšvik, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan. Teritoria jsou Severozápadní teritoria, Nunavut a Yukon. Provincie mají vysoký stupeň autonomie, teritoria poněkud menší. Obojí disponují vlastními provincionálními (resp. teritoriálními) symboly, viz seznam kanadských provinciálních a teritoriálních symbolů.

Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programu v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např. Canada Health Act), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších.

Všechny provincie i teritoria mají jednokomorový volený zákonodárný orgán, v jehož čele stojí premiér, vybíraný stejně jako první ministr Kanady. Zároveň má každá provincie viceguvernéra (Lieutenant-Governor), který reprezentuje Korunu a je analogií generálního guvernéra na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernéra korunní komisař.

úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v Nunavutu 2).

Kultura

 

Eskymácký hrdelní zpěv.

Kanadská kultura představuje velmi nesourodou směs různých tradic a kultur. Přetrvávají v ní zbytky tradice původních obyvatel (Indiánů a Eskymáků), tradice přistěhovalců, hlavně Francouzů, Irů a Skotů a Angličanů. V moderní době je velice silný vliv americké kultury a amerických médií, zejména na anglicky mluvící část Kanaďanů. V tomto kontextu se mluví o tom, že některé oblasti kultury jsou pro obě země společné. Tvorba a přetrvávání kanadských zvyků a kulturních počinů jsou ovlivňovány a podporovány federálními programy, zákony a institucemi i na úrovni provincií a nižších celků. Na federální úrovni hrají významnou roli Canadian Broadcasting Corporation (CBC), National Film Board of Canada (NFB), a Canadian Radio-television and Telecommunications Commission (CRTC).

Jelikož je Kanada geograficky rozsáhlá a etnicky velice diversifikovaná oblast, existují zde obrovské kulturní rozdíly mezi provinciemi i nižšími regiony. Kanadská kultura je zároveň stále ovlivňována současnou imigrací lidí z celého světa. Mnozí Kanaďané si tohoto multikulturalismu velice cení a považují ho za hlavní klad a přednost kanadské kultury celkově.

Národní symboly Kanady

Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemi Prvních národů. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem je javorový list, jehož první používání se datuje až do 18. století a který je vyobrazen na současné kanadské vlajce.

Sport v Kanadě

Kanadskými oficiálními národními sporty jsou lední hokej (zimní sport) a lakros (letní). Zejména hokej je národní kratochvíle a nejpopulárnější sport v zemi (v roce 2004 bylo v zemi 1,64 miliónů lidí aktivně hrajících hokej). 6 kanadských týmů se účastní NHL (Toronto Maple Leafs, Montreal Canadiens, Vancouver Canucks, Ottawa Senators, Calgary Flames a Edmonton Oilers). Další oblíbené sporty jsou kanadský fotbal a curling. Široce rozšířené jsou i golf, baseball, lyžařské sporty, fotbal, volejbal a basketbal, byť spíše na soukromé úrovni, profesionální soutěže už tak populární nejsou.