Amerika

Hospodářství

Brazílie je největším a nejvýznamnějším státem celého kontinentu. Je to průmyslově-zemědělský stát s obrovským nerostným bohatstvím.

Průmysl a těžba surovin

Z rozsáhlých ložisek nerostných surovin se těží železná ruda, mangan, bauxit, nikl, chróm, wolfram, cín, uhlí, ropa, zemní plyn, zlato, niob, zirkon, diamanty, drahokamy, měď, zinek, fosfáty, azbest, tuha, magnezit, sůl a kaolin. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří strojírenství (výroba osobních a nákladních automobilů), hutnictví (výroba surového železa, oceli, barevných kovů), petrochemie (rafinerie ropy), chemie (výroba hnojiv, kyselin a plastických hmot), potravinářský, textilní, gumárenský, obuvnický, papírenský a dřevozpracující průmysl. Na výrobě elektrické energie se významnou měrou podílejí vodní elektrárny (92% výroby elektřiny). Největší vodní elektrárny jsou Itaipú, Tucuruí, Ilha Solteiram, Jupiá, Furnas a Paulo Afonso. Ty využívají obrovského energetického potenciálu řek.

Zemědělství

Zhruba 57 % území Brazílie zaujímají lesy, dále louky a pastviny 22 % a orná půda více než 7 %. Zemědělská produkce patří k největším na světě, převládá monokulturní velkovýrobní plantážnictví. Nejdůležitějšími pěstovanými plodinami jsou káva, sisal a pomeranče, ve sklizni těchto plodin zaujímá země 1. místo na světě, rovněž cukrová třtina, maniok, banány, kakao, fazole, sója a oříšky kešu. Dále se sklízí kukuřice, pšenice, rýže, krmné obilí, brambory, batáty, bavlna, palmová jádra, kokosové ořechy, zelenina, podzemnice olejná, vinné hrozny, ananasy, citróny, mango, papaya a tabák. Živočišná výroba je zaměřena především na chov skotu, prasat, ovcí, koní, koz a drůbeže. Významný je rybolov.

Cestovní ruch

Zemi ročně navštíví na 4 milióny návštěvníků. Rio de Janeiro láká turisty světoznámým  karnevalem a mořskou pláží Copacabana.

povrch

Území Brazílie tvoří tři velké geomorfologické celky. Na severu Guyanská vysočina, kde se také nachází nejvyšší hora Brazílie Pico de Neblina která měří 3 014 metrů. Na západě, jihu a ve středu země je Amazonská nížina a na východě a jihovýchodě rozsáhlá Brazilská vysočina. Obě vysočiny jsou vyzdvižené zbytky nejstarší geologické jednotky Jižní Ameriky – Brazilského štítu.

Vodstvo

Největší řekou země a celého světa je Amazonka s délkou 7 062 kilometrů. Jak veletok na území Brazílie sílí, dokazují údaje o šířce jeho koryta. U Iquitosu v Peru je široké 4 km, před Manausem 10 km, po soutoku s Río Negrem již 20 km a před ostrovem Marajó 80 km. Největšími levými přítoky jsou řeky Içá, Jarupá a Río Negro, pravými Juruá, Purus, Madeira, Tapajós, Xingu a na jihu ostrova Marajó ústí Tocantins s přítokem Araguaia. V samostatné Amazonce se směrem k břehům snižuje rychlost proudění v hlavním korytě a nanášením materiálu vznikají agradační valy. Jih Brazílie odvodňuje veletok Paraná s největším přítokem Paraguay. V celé oblasti je velké množství kataraktů a vodopádů, z nichž nejznámějšími jsou vodopády Iguaçu a přehrad Represa Itaipú. Obrovská přehradní nádrž Represa Sobradinho je na řece São Francisco, která ústí na severovýchodě do Atlantského oceánu. Na jihu při Atlantském pobřeží jsou lagunová jezera Lagoa dos Patos a Lagoa Mirim.

Podnebí

Většina území je pod vlivem tropického, vlhkého a teplého podnebí, které se vyznačuje vysokými teplotami a značnými srážkami, ty jsou z poloviny přinášeny od Atlantského oceánu a z poloviny se tvoří výparem.

Město Manaus má vysoké teploty po celý rok. Srážky jsou vydatné, pouze od června do září prší méně než po zbytek roku. Hlavní město Brasília i Rio de Janeiro mají tropické podnebí, ale s výraznějším obdobím sucha než Manaus. Dále na jihu je potom podnebí mírné.

Nejsušší oblastí je severovýchodní vnitrozemí, kde ročně průměrně naprší jen 250 mm. V této oblasti Brazílie jsou častá krutá sucha. Teplota na severovýchodě jsou v průměru 28°C. V jižních náhorních rovinách 16°C.

V Brazílii trvá zima od června do srpna, na jihu s teplotami mezi 13 - 18°C. Léto je zde od prosince do února, kdy se teplota v Rio de Janeiru dostává často i k 40°C a nespadá pod 30°C. Od Bahie po Maranho jsou teploty po celý rok kolem 28°C a je zde také nižší vlhkost než v Rio de Janeiru. Průměrná teplota v Amazonii je 27°C s vysokou vlhkostí.

V Belému se průměrná teplota pohybuje po celý rok v rozmezí 26 °C a 35 °C a se srážkami 2 500 mm. V São Paulu je nejteplejším měsícem únor, kdy teplota je okolo 28 °C přes den a 19 °C v noci. Nejchladnějším měsícem je červen a červenec, kdy teplota přes den je 21 °C a 13 °C v noci.

Zajímavosti

Podél prahů kataraktů pravých přítoků Amazonky vede pralesem od východu k západu silnice zvaná Transamazonica. V Amazonské nížině se nachází největší enkláva tropického deštného pralesa na světě. Existují názory, že Amazonka byla v minulosti, kdy byla Afrika a Jižní Amerika jeden kontinent, součástí toku Konga, důkazem je podmořský kaňon Konga. Amazonka tehdy tekla obráceně a ústila v nynějším Guayaquilském zálivu. Název Amazonka je používán pouze pro část toku od soutoku Marañónu a Ucayali po brazilskou hranici a na území Brazílie od Manausu soutok s Río Negrem po ústí. Od pramene po soutok má jména Río Carhuasanta, Apurímac, Ene, Tambo, Ucayali, Amazonas a Solimões. Brazílie je jedinou zemí v Americe, kde se mluví portugalsky.

Dějiny

V roce 1500 přistál na brazilském pobřeží portugalský admirál Pedro Álvares Cabral a od roku 1532 začala portugalská kolonizace. Za napoleonských válek roku 1807 uprchl do Brazílie portugalský dvůr v čele s králem Janem VI., který zde vládl 13 let. V roce 1815 byla zrušena kolonie a vyhlášeno Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nezávislým císařstvím se Brazílie stala 7. září 1822. Dne 15. listopadu 1889 byla svržena monarchie a vyhlášena federativní republika. Po vzoru USA byla roku 1891 přijata ústava a vyhlášeny.